ACCOUSTIC/FOLK

17.3.2012

Jan Žamboch (ČR), Owls of the Swamp (Austrálie) Začátek ve 20:00, vstupné 80 Kč.

NENÍ FOLK JAKO FOLK

V sobotu 17. 3. se v klubu Plíživá Kontra představili dva osobití písničkáři - Pete Uhlenbruch aka Owls of the Swamp z dalekého Melbourne a vsetínský Jan Žamboch. Oba muzikanti se před vděčným publikem Kontry blýskli - leč každý úplně jiným způsobem. Atmosféra sobotního koncertu připomněla náladu těch koncertů, které byly v Plíživé Kontře frekventované před 2-3 lety - vystoupení komorních reprezentantů alternativních žánrů, na které pohříchu mnoho lidí nechodilo, ale ti, kteří přišli, věděli přesně, která bije. Mnoho návštěvníků si tak dramaturgickou inovaci v programu Plíživé Kontry pochvalovalo a na vřelosti jejich reakcí to bylo znát.

Večer zahájil Owls of the Swamp, písničkář, který světu ukazuje spíše melancholičtější a křehčí stránku folkové hudby. Klidné, rozjímavé skladby zněly někdy takřka nesměle, jindy jimi probíjely upřímně elektrizující emoce. Krom kytarového vybrnkávání ovládal Uhlenbruch také foukací harmoniku a i když jeho hlas zněl zasmušile, z vět, které prohodil publiku mezi skladbami (přičemž rozhodně nešetřil frázemi z našeho pro cizince mimořádně obtížného jazyka) bylo znát, že si své současné putování po České republice velmi uživá. Bariéru mezi pódiem a publikem se definitivně podařilo zbořit v závěrečné skladbě “By the Riverside”, kdy se ke zpěvu ústředního motivu připojila i řada návštěvníků. Sympatický výkon sympatického chlapíka.

Ačkoli si Pete Uhlenbruch na nedostatek potlesku nemohl stěžovat, Jan Žamboch, polovina dvěma Anděly oceněného manželského dua Žamboši, uchvátil zřejmě i díky absenci jazykové bariéry jesenické publikum ještě mnohem více. Oproti Owls of the Swamp byla jeho hudba razantnější, pronikavější, více vystavěná na akordech a otevřená experimentování s kytarovými efekty, ten zásadní rozdíl spočíval ovšem v textech a komunikaci s diváky. Zatímco Uhlebruch je od pohledu písničkářem introspektivním, Jan Žamboch patří mezi ty muzikanty, kteří se prostřednictvím písní vyjadřují k věcem okolo sebe - ať již se jedná o obecné fenomény mezilidských vztahů, či glosy aktuálních událostí - jako problematika autorskoprávní legislativy (“Zavřou nás všechny”) či aféra řidiče autobusu odsouzeného za to, že politikům na předvolebních billboardech přimalovával tykadla.

Můj popis sice může znít krapet suchopárně, nicméně Jan Žamboch disponuje darem slova a k oněm aktuálním věcem se vyjadřoval vtipně, s nadhledem a za souznění s publikem. Pro ilustraci přikládám úryvek textu písně “Pane Nohavico”, v níž Žamboch formou dopisu známému muzikantovi žertovně komentuje dobu folku nepřející: “Pane Nohavico/ folkový písničkáři /posílám zprávu o tom/ co se děje/ a jak se daří./ Včera jsme hráli v Brně/ vy tam měl taky koncert/ ulice vylidněné/ v klubu jen barman/ my byli za pitomce.”

Za takovýchto okolností není divu, že mu nejedna píseň vynesla ovace (potlesk by byl v tomto případě přílišným eufemismem) a atmosféra v klubu se stala mimořádně spontánní a uvolněnou. Je rozhodně potěšující vidět písničkáře, při jehož vystoupení létají v sále takové jiskry a komunikace probíhá oboustranně. Ač nemám ve zvyku se sázet. tentokrát bych si klidně vsadil, že se Jan Žamboch do Plíživé Kontry zajisté někdy vrátí. Vždyť mu stačil jediný večer k tomu, aby zde nalezl oddané příznivce. (jj)

Zpět

Archiv

Navigace ↓
  • Úvod
  • Připravujeme
  • Akce
  • O nás
  • Představujeme
  • Kontakty
    •